Strach ze smrti je jistě největším strachem našeho života. Je možné se ho zbavit jednou provždy?

Člověk je často tak silně spojen s tímto světem, že odmítá odejít, když nadejde čas. Většinou již dlouho ví, že brzy nadejde čas odchodu, ale má velký strach, protože za celý tento  život poznal jen hmotu tohoto  světa. Pokud si nedokáže  vzpomenout, kým opravdu je, je někdy  nutné, aby nahlédl na druhý břeh a poznal, že i tam je život.

Často se to stane během spánku, kdy se duše může více projevit a člověk je po probuzení najednou smířený s tím, co se musí stát.  Velmi často je to na nevědomé úrovni, člověk neví co se vlastně změnilo, ale strach z neznáma zmizí. Někdy se to uděje formou vhledu. Člověk před sebou uvidí svůj odchod a pochopí, že jen přechází jinam, ale jeho duše se to nijak nedotkne.

Ve zvlášť obtížných situacích, kdy mysl odmítá vpustit i ten nejslabší paprsek duše do svého vědomí a strach ze smrti by neumožnil přirozeně opustit tělo, dojde ke smrti „nanečisto“, kdy se člověk dostane na samý okraj mezi životem a smrtí. Zde  může zahlédnout světlo své duše a často se setká i s těmi, kteří již tuto hranici překročili. Po návratu do tohoto života se již smrti nebojí, neboť poznal, že smrt není konec, ale  začátek nové formy života.

Stále ještě cítí  určitý strach, ale ten je spojený s bolestí  při umírání těla. Strach z této bolesti je zcela přirozený – vždyť strach o život patří k nejsilnějším instinktům.  Míra této bolesti často závisí na tom, jak silně je mysl připoutána k jeho současnému tělu.

Pokud je již připraven  a smířen s odchodem z tohoto světa, pak jeho duši k fyzickému tělu téměř nic nepoutá a odchod může být velmi jednoduchý. Duše prostě opustí tělo stejně jako každý den během usínání, vazby poutající ji k tělu jsou zrušeny a tělo zcela bezbolestně zemře.

Pokud člověk ještě není ochoten odejít a bojuje s tím, pak přijde bolest, aby mu pomohla se od těla odpoutat. Síla a délka bolesti závisí na míře neochoty mysli podstoupit tento nevyhnutelný proces. Někdy musí být bolest tak silná, že si člověk přeje zemřít a smrt je pak pro něj úlevou.

Strach ze smrti je jeden z nejsilnějších strachů v tomto životě. Přestat se obávat smrti je proto jedna z nejdůležitějších věcí, kterou bychom se měli naučit. Smrt je totiž jediná věc,  které se nelze vyhnout a setká se s ní úplně každý.  Když se člověk  vyrovná se svou smrtí,  není jeho život již dále zakalen strachem, obavami a nejistotou a  jeho dny jsou plné  čisté radosti,  štěstí a lásky.

 

Sdílejte se svými přáteli:
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Místo pro vaše komentáře

Napište první komentář

avatar
  Zaslat upozornění  
Upozornit na