Jak udělat zázrak?

Chtěli byste se naučit dělat zázraky?

Chtěli byste dokázat věci, které ostatní považují za nemožné? 

Ale co to vlastně znamená, když někdo udělá zázrak?

Představte si třeba, že byste dokázali změnit strukturu kovu tak, aby se z pevné, tuhé hmoty stala hmota tvárná, kterou byste byli schopni lehce vytvarovat do jakéhokoli tvaru? A to vše jen silou své myšlenky? Myslíte, že je to možné?

Povím vám tajemství – zázraky neexistují. Ve skutečnosti dokážete cokoli, co si jen dovolíte představit.

Nevěříte? K tomu, aby byl náš život plný „zázraků“, které ale my za zázraky nebudeme považovat, potřebujeme jednu zásadní věc – potřebujeme poznat skutečnou povahu našeho světa.

Pojďme se společně zamyslet, jaký je vlastně svět, ve kterém žijeme. Schválně, dejte si chvilku a zkuste vymyslet jednoduchou definici našeho světa.

Pokud bychom chtěli náš svět nějak popsat, mohli bychom o něm říci, že funguje na základě pevně daných a neměnných pravidel:

  • Platí zde zákon přitažlivosti, proto pokaždé, když bychom chtěli vzlétnout, spadneme na zem.
  • Platí zde zákon o zachování energie – proto když energii vydáme, musíme ji znovu přijmout.
  • Platí zde neúprosný zákon času – díky němuž vše postupně chátrá a časem se zcela rozloží. Nic netrvá věčně a vše tudíž spěje ke svému zániku.
  • Existuje neustále se měnící přítomnost, která je pevně spjata s minulostí a na jejímž základě je vytvářena budoucnost.

Takto bychom mohli pokračovat dále a jistě bychom přišli na nesčetné další omezující vlastnosti tohoto světa. Není ale zas tak důležité znát je všechny. Mnohem důležitější je pochopit jeho pravou podstatu. 

Když vidíme, jak omezující jsou pravidla, ve kterých žijeme, jen těžko dokážeme uvěřit, že bychom je dokázali nějak oklamat. 

A v této víře jsme utvrzováni, jakmile se do tohoto světa narodíme. Již jako malým dětem je nám vštěpována představa, jak náš svět funguje a začínáme si uvědomovat, že život zde nebude žádná procházka, ale pořádná vysokohorská túra plná nástrah, na jejímž konci nás nečeká vytoužený výhled na zasněžené vrcholky hor, ale postupný sestup, končící chátráním a rozkladem našeho těla a často i naší mysli.

Není tedy divu, že čím jsme starší, tím méně prožíváme radosti, a o to více si uvědomujeme tlak, který musíme denně snášet. Velká část lidí to přijme jako nezpochybnitelný fakt a snaží se jen nějak přežít další den. Tito lidé prožijí většinu svého života ve strachu z toho, co zlého je ještě potká.

A protože jsou seznámeni s pravidly, kterými se řídí jejich svět, očekávají jen to nejhorší. A tak jsou světlé okamžiky štěstí, které by jim mohly do života přinést trochu radosti, překryty obavami z toho, že tyto okamžiky nemohou trvat věčně, že dříve či později skončí a budou vystřídány rozkladem, nemocí a ztrátou všeho, co je jim milé.

Vraťme se ale na úplný začátek.  Jak tedy můžeme udělat něco, co je v našem světě považováno za nemožné?  Jak udělat něco, co popírá pravidla, kterými se náš svět řídí?

*****

Můžeme se snažit tato pravidla porušovat a bojovat s nimi, což promění náš život ve věčný boj, který někdy sice vyhrajeme, ale většinou zůstaneme na místě poražených a časem tento nerovný boj vzdáme, protože pochopíme, že v něm nemůžeme zvítězit.

*****

Existuje ale ještě jedna možnost. Můžeme využít našich znalostí pravidel tohoto světa a využít je ve svůj prospěch. Můžeme si uvědomovat, že tento svět má pevně daná pravidla, která nejdou překročit a nijak s tím nebojovat.

Můžeme se rozhodnout a z tohoto světa vystoupit.

Není to ale tak, snadné, jak se může zdát. Když totiž vystoupíme ze světa, který známe, může to být pro nás velmi nebezpečné. Najednou zmizí veškerá pravidla, která známe a na které jsme dosud spoléhali a my nedokážeme předvídat následky, které vyvolá každý náš další čin. Každá naše myšlenka je najednou neřízenou střelou, kterou nejsme schopni ovládat a která může způsobit nedozírné škody.

Proto předtím, než se rozhodneme náš dosavadní svět opustit, musíme se naučit ovládat veškeré své myšlenky, abychom je dokázali mít v každém okamžiku pod svou kontrolou. A to je jeden z nejtěžších úkolů, které si můžeme dát. 

Nevěříte? Přesvědčte se sami. Zkuste jednoduchou věc – pouhých 5  minut pozorujte svůj prst. Jen pozorujte. Bez jakýchkoli myšlenek. Vaše pozornost musí být zaměřena jen jediným směrem – na váš prst.

Kolikrát jste si uvědomili, že se vaše mysl zatoulala bez vašeho vědomí úplně jiným směrem?

Ovládáte vy své myšlenky, nebo vaše myšlenky ovládají vás?

– pokračování –

✺ Líbil se Vám článek?
✺ Chtěli byste vědět, až vyjde další?
✺ Zde můžete vložit svůj e-mail, na který vám bude zasíláno upozornění na nový článek:

 

Sdílejte se svými přáteli:
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Místo pro vaše komentáře

Napište první komentář

avatar
  Zaslat upozornění  
Upozornit na