Příběh z dávné minulosti, který ovlivnil přítomnost

Život je plný roztodivných příběhů, které by mohly být námětem pro ty nejpodivuhodnější scénáře. Stačí jen odkrýt závoj zapomnění a před naším zrakem se najednou zjeví ten nejfantastičtější děj. Začtěte se do příběhu z dávné minulosti, který ovlivnil přítomnost… ❂❂❂ „Miluji svůj život. Narodila jsem se, abych pomáhala. Vždy jsem dokázala u druhých vidět nemoc a použít přesný lék, abych nemoc vyléčila. Ostatní můj dar berou jako samozřejmost. V naší vesnici byla vždy osoba, která dostala tento dar a byla pro všechny obyvatele tím, ke komu se obraceli se svými problémy a nemocemi. Snažila jsem se vyléčit je ještě před tím, než nemoc postihne jejich tělo. Oni my věřili a ochotně užívali lék, který jsem jim … Celý článek

Království, ve kterém nikdo nechtěl být králem

Bylo jedno zvláštní království. Jeho obyvatelé si tak moc vážili svého štěstí, že by mu obětovali úplně všechno. Poslechněte si příběh, který je dovedl k takové moudrosti… ♛♛♛ Kdysi žili v tomto království úplně obyčejní lidé, stejní jako kdekoli jinde. Měli svého krále, který jim vládl pevnou, ale spravedlivou rukou. Když odešel jeden, nahradil ho další. Jak to tak bývá, měl každý panovník zpočátku vždy ty nejhonosnější plány. Časem mu ale moc zatemnila mysl a on začal být stejný jako ten, kterého nahradil. Lidé si postupně těchto vládců přestali vážit, protože viděli, jak je touha po moci změnila. Uvědomovali si, že ten, kdo dostane moc, propadne vášním a touhám, které z něj udělají … Celý článek

Tanec mezi životy – abychom byli dokonalí, musíme po tom nejdříve hodně toužit

Někdy je nám dovoleno nahlédnout do minulých existencí. Díky tomu můžeme mnohé pochopit a získat odpovědi na otázky, které si pokládáme. Zajímavá je třeba otázka, jak je možné, že někteří jedinci vynikají mimořádným nadáním a to, co dělají jim jde snadno, jako by to dělali odjakživa, zatímco jiné stojí každý malinký krůček nadlidské úsilí? Lze v tom najít vůbec nějakou spravedlnost? Pokud hledáme spravedlnost pouze v tomto životě, pak ji nenajdeme. Z pohledu někoho, kdo věří pouze v současnou existenci se život musí nutně jevit nespravedlivý, protože vidí, že každý nemá stejné šance a dovednosti k tomu, aby mohl být ve svém životě spokojený a úspěšný. Pokud si ale uvědomujeme, že náš současný život je jen jeden … Celý článek

Máte někdy pocit, že máte vzpomínky, které patří někomu jinému? A co když jsou z vašeho minulého života?

Ačkoli je nám během narození do tohoto světa dán dar zapomnění na naše předchozí existence, vyskytnou se někdy okamžiky, kdy si na část své minulosti vzpomeneme. Nebývá to jasná vzpomínka, podobná tomu, když vzpomínáme, co jsme dělali minulé léto. Je to spíše pocit, že jsme prožili určité situace o kterých víme, že nemohou být z našeho současného života. Nevidíme před sebou celý děj s jeho příčinami a následky. Bývá to většinou jen kratičký pocit, že jsme někým jiným. Pokud se takovýto pocit objeví jen jednou, většinou mu nevěnujeme příliš pozornosti a brzy na něj zapomeneme. Někdy se nám ale tento pocit či obraz nějaké jiné osoby, se kterou se cítíme spojeni, vrací častěji. … Celý článek

Vaše příběhy: Jak se k nám vracejí milované bytosti

Je krásné, když si začneme všímat věcí, které jsou součástí našeho života, ale my je přes oponu zapomnění a nevědomosti nedokážeme vidět. V okamžiku, kdy si dovolíme připustit, že náš svět není jen tím, co nám o něm říkají naše smysly, začne nová etapa našeho života. Staneme se znovu dětmi, pro které je vše nové. Jsme nadšeni z hledání a objevování nového světa, který jsme dříve neviděli. Zpočátku může být pro nás obtížné žít vedle ostatních, kteří tento nový svět ještě neobjevili. Toužíme se s nimi o naše objevy podělit, ale brzy zjistíme, že se setkáme jen s výsměchem či nezájmem. My ale víme, že tento svět existuje a už nemůžeme být stejní, jako dřív. V této době … Celý článek

Příběh mého rozpomínání na svět duše

Uplynulo již mnoho času od doby, kdy mi zemřela velmi blízká bytost a já prožívala temné období, o kterém jsem si myslela, že snad nikdy neskončí. Vnímat prožívaný stesk bylo stále těžší a já začínala být zoufalá. Časem se ale mé vnímání stesku změnilo v něco zcela odlišného. Má mysl se přestala zaobírat okolním světem, který ji působil jen utrpení a já se ponořila  do svého nitra. Zpočátku to bylo velmi obtížné, neboť má mysl mi neustále připomínala, že má v mém životě nezastupitelné místo a když se mi podařilo se od ní odpoutat, brzy se mi důrazně připomněla. Když se nám  ale jednou podaří nahlédnout za oponu, kterou tvoří naše vlastní mysl,  již nikdy … Celý článek