ÚSVIT DUŠE – 1. Nejdříve musíme vše ztratit …..

Byla jedna malá holčička, která milovala svět. Milovala vše bez rozdílu, tak jak dokáží milovat jen děti. Ostatní ji varovali, aby se svou láskou k ostatním příliš nevázala. Ona ale nechápala, jak by ji mohla láska k druhým ublížit. Plynul čas a její život byl díky lásce, kterou cítila k ostatním, naplněn harmonií a štěstím. Ti, co milovat neuměli ji napadali za její dětinskost a pošetilost. Ona ale viděla jejich pravou tvář. Viděla, … Číst dále …

Vaše příběhy: Jak se k nám vracejí milované bytosti

Je krásné, když si začneme všímat věcí, které jsou součástí našeho života, ale my je přes oponu zapomnění a nevědomosti nedokážeme vidět. V okamžiku, kdy si dovolíme připustit, že náš svět není jen tím, co nám o něm říkají naše smysly, začne nová etapa našeho života. Staneme se znovu dětmi, pro které je vše nové. Jsme nadšeni z hledání a objevování nového světa, který jsme dříve neviděli. Zpočátku může být pro nás … Číst dále …

Příběh mého rozpomínání na svět duše

Uplynulo již mnoho času od doby, kdy mi zemřela velmi blízká bytost a já prožívala temné období, o kterém jsem si myslela, že snad nikdy neskončí. Vnímat prožívaný stesk bylo stále těžší a já začínala být zoufalá. Časem se ale mé vnímání stesku změnilo v něco zcela odlišného. Má mysl se přestala zaobírat okolním světem, který ji působil jen utrpení a já se ponořila  do svého nitra. Zpočátku to bylo velmi obtížné, … Číst dále …

Máme skutečně nesmrtelnou duši? Důkazy máme přímo před očima, stačí jen mít je otevřené.

Představte si svět, ve kterém by neexistovala smrt. Kde bychom ve stáří měnili svá dosluhující těla za nová tak snadno jako oblečení a přitom by nám stále zůstávalo vědomí toho, kým jsme – kde bychom měli nesmrtelnou duši. V takovém světě by nebylo místo pro strach z toho, že nás navždy opustí naši nejbližší, že se my budeme muset odloučit od těch, které milujeme a  že jak budou naše těla … Číst dále …

Jak znovu získat radost malé holčičky?

Byla jedna holčička a ta milovala vše. Milovala šumění listí ve větru, štěkot psů, zurčení potůčku. Ale když se o to chtěla podělit s dospělými, neměli čas, neslyšeli a neviděli tu krásu, kterou se jim pokoušela ukázat. Začala pochybovat o tom, že to, co vidí a slyší, je skutečné. Ale v hloubi své bytosti si byla jistá, že to co vnímá, je skutečný svět. Časem však začala zapomínat  a když uslyšela šumění listů, jen … Číst dále …