Aby mohlo vzniknout hmotné tělo, musí být prvotní impulz. Uvědom si, že hmota nevzejde z prázdnoty, ale musí jí předcházet myšlenka, která přetvoří energii v hmotu. Tvé tělo si takto vytvořila tvá duše. Proto vše, co se s tvým tělem děje, řídí tvá duše. Jen si to neuvědomuješ.
Pokud se tedy duše rozhodne změnit tělo, stane se to. Jen si to neuvědomuješ, protože většina tvých rozhodnutí je nevědomá. Každá myšlenka tvoří. Každý okamžik, kdy pobýváš na tomto světě vytváří ten následující. Nic není neměnné.
Proto si duše bere tělo, aby se učila. A nejlépe se naučí, když si uvědomí, že v každém okamžiku tvoří. Proto, když se ráno probudíš a tvá první myšlenka se týká například určité části tvého těla, o kterou se obáváš, hned se to projeví a tato část těla tě začne bolet a ty pocítíš strach.
Je nesmírně obtížné se v tom zorientovat a dokázat svůj život řídit. Pokud máš tělo, je to ještě mnohem těžší. Vše se ti manifestuje ve hmotě, což je mnohem nebezpečnější, protože jakákoli tvá myšlenka může být i koncem života tvého těla.
Musíš se tedy naučit sledovat každou svou myšlenku. Uvědom si, jak funguje tvůj svět – je to neustálá projekce tvé mysli. Mysl je vždy o kousek vpředu a následuje ji manifestace ve hmotě. Veškerou hmotu si tvoří duše svými myšlenkami. Duše je to, co je součástí všeho a přeci oddělená. Uvědomuje si obojí. Uvědomuje si Boha a uvědomuje si i tělo, které se zdá být od všeho oddělené.
Pokud si uvědomíš, kdo opravdu jsi – část Boha, pak plně pocítíš svou skutečnou podstatu. Pokud si uvědomíš, kdo skutečně jsi, pak dokážeš měnit hmotu. Hmota není nijak omezená. Je to jen manifestace myšlenek duše. Když duše přijme hmotu a vytvoří tělo, propojí dvě části, které ji teprve pak opravdu spojí s Bohem. Duše sama je jen energií, ale když se energie zhmotní, stane se skutečně celkem.
Bůh je vše co je i co není – tedy hmota i myšlenka. Pokud vznikne bolest, pak sis ji stvořila svým myšlením – nejčastěji strachem. Strach je tak silná emoce, že se velmi rychle a silně zhmotní. Proto, když chceš odstranit bolest, nesmíš cítit strach. Strach vzniká, když duše zapomene, kým opravdu je. Pak, protože uvěří, že je tělem, logicky nastoupí strach, protože si uvědomí, že tělo je konečné.
Pokud se staneš pouze tělem, vždy cítíš strach. Tvá mysl je svázána hmotou, která se stále mění a nutně nastupuje pocit strachu ze změny. A tak vzniká kruh utrpení – mysl je přesvědčena o nezbytnosti destrukce a tělo na to reaguje postupným chátráním. Pokud budeš žít pouze v těle, není z toho úniku.
Řešením je uvědomit si svou pravou podstatu. Uvědom si, kým skutečně jsi. Pak pochopíš, že tělo je pouhá manifestace tvé skutečně bytosti. A to je pouze krůček k tomu, stát se ve světě hmoty zdravým a šťastným.
Chtěli byste vědět, že vyšel nový článek?
Pokud chcete vědět o každém novém příspěvku a získat přístup k dalším, hlubším textům, stačí se zaregistrovat do 2. úrovně – Ponoření.
Chci vědět o nových článcích
