To, co dnes prožíváš, je skutečné. Vždy je vše skutečné. Je jen na tobě, které skutečnosti dáš přednost. Existuje nespočet světů, které ti tvá duše nabízí. Existuje nespočet dějů, které můžeš prožívat. Ale vždy si uvědomuješ jen jeden jediný. A ten považuješ za skutečnost. Duše ví, že existuje nekonečné množství možností, které může tvá mysl vnímat. Ale mysl je tím, kdo soustředí pozornost na jedinou existenci a tu považuje za skutečný život, který má minulost, přítomnost i budoucnost. Většina lidí neví o existenci své duše a proto si ani nemůže uvědomovat, že právě jejich duše vytváří a ovlivňuje to, co pak předloží mysli. Duše existuje v mnoha světech, mysl pouze v jediném. Protože mysl nedokáže nahlédnout do více světů najednou, existuje pro ni vždy jen ten jediný.
Pokud ale dokážeš nahlédnout za hranice mysli, pak pochopíš skutečnou povahu svého života. Pochopíš, že každému okamžiku, který si uvědomuješ a prožíváš, musí tvá mysl věnovat pozornost. A právě díky tomu ho považuješ za skutečný. Ale může být toto pochopení k něčemu dobré? Může a mnozí to již pochopili a ví, že to, co prožívají, závisí pouze na nich samých.
Mnozí moudří lidé pochopili, že TVOJE MYSL VYTVÁŘÍ TENTO SVĚT. Když toto pochopíš, již nikdy nemůžeš prožívat svůj život tak vážně. Už vždy si budeš uvědomovat, že skutečnost je úplně jiná. Můžeš si to třeba uvědomit během snění. Když se vzbudíš, často nevíš, kde jsi a kdo vlastně jsi. Ještě nějakou dobu žiješ v jiném světě, který pro tebe je velmi skutečný. Pak si uvědomíš, že to byl „sen“ a buď je ti líto, že skončil, nebo si oddychneš, a jsi ráda, že tvůj skutečný život je mnohem lepší. Ale občas se stane, že prožíváš skutečnost, která tě tak vyděsí, až se probudíš do jiného, lepšího světa. Když si uvědomíš, že to, co jsi prožila není skutečné a že tvůj skutečný svět je jiný, uleví se ti. Ale co když ten svět, ve kterém jsi prožívala tak silný zážitek, že jsi z něj utekla, byl stejně skutečný jako ten nynější?
Občas během snění zažívám děj, ze kterého mám v životě velký strach. Během spánku totiž mysl přeruší své spojení s tělem a je tak pro ni mnohem snazší pobývat v jiných světech, které jí duše nabízí. A protože duše ví o každém zákoutí své mysli, navede ji často k prožitku, kterého se mysl nejvíc obává. Mysl je pak nucena prožívat fyzické zhmotnění svého strachu. Právě během tohoto silného prožitku mysl může pochopit svou pravou podstatu. Pokud se zážitek opakuje, může se mysl naučit, jak z něj odejít. A my se probudíme ze zlého snu. Ale co když tuto schopnost přeskakovat mezi realitami máme neustále? Věřím, že ano. Ale k tomu, abychom ji mohli využívat je velmi dlouhá a obtížná cesta.
Ten, kdo se na tuto cestu vydá, je svobodnější, neboť si začíná uvědomovat, jakou má jeho mysl skutečnou moc a jak výrazně se tím může jeho život změnit.
Chtěli byste vědět, že vyšel nový článek?
Pokud chcete vědět o každém novém příspěvku a získat přístup k dalším, hlubším textům, stačí se zaregistrovat do 2. úrovně – Ponoření.
Chci vědět o nových článcích
