Na rozcestí realit

Rozdělený svět

Možná to v posledních letech cítíte. Svět jako by se rozdělil na dvě velmi odlišné reality. Staré jistoty se hroutí, lidé jsou podráždění a vystrašení a to, co už dávno ztratilo smysl, se drží o to křečovitěji. A vedle toho, teď už čím dál zřetelněji, se otevírá něco úplně jiného. Lidé objevují lehkost a chuť tvořit a nacházejí v sobě klid, který nepotřebuje vnější příčinu.

Můžeme to pojmenovat různě. Paralelní reality A a B, Stará Země a Nová Země. Může se zdát, jako by mezi nimi vedla hranice a my čekali, zda a kdy se dostaneme na druhý břeh. Někdo se na to těší. Jiný má obavy, že se mu nepodaří přesunout se do jiné reality s ostatními. A občas se možná přistihneme, jak druhé rozdělujeme na ty, kteří mají šanci se přesunout, a na ty ostatní, kteří zůstanou ve starém světě.

Myslím, že by bylo dobré, kdybychom do této problematiky pronikli trochu hlouběji a pochopili skryté souvislosti. Pokud totiž budeme mít strach z neznámé budoucnosti, může nás to zbytečně držet tam, kde být už nechceme.

Mnoho verzí jednoho světa

Možná znáte teorii multiverza, podle které někde existují všechny možnosti dané reality. My ale prožíváme vždy jen jednu z nich. Ostatní nevidíme, přestože také existují.

Chápu to tak, že každá z verzí reality vibruje svou specifickou frekvencí, která ji odlišuje od těch ostatních. A když se tedy na danou frekvenci vyladíme, naše vědomí je do ní vtaženo a my ji prožíváme jako skutečnost.

To by tedy znamenalo, že pokaždé, když svou frekvenci změníme, přesuneme se do jiné verze reality. A protože jsme v každé realitě kompletní osobností, máme uvnitř ní i svou minulost, která ale patří k té realitě, ve které se právě nacházíme.

Jsem přesvědčena, že to nějak takto funguje. Mnohokrát jsem si při práci s klienty ověřila, že když jsme upravili či uvolnili určité traumatické události z jejich minulosti, často to zásadně ovlivnilo jejich přítomnost. Z toho usuzuji, že pokud v sobě uvolníme určité staré vzorce, nastavení či programy, přestaneme se ladit na jejich frekvence a můžeme tak začít vědomě pracovat na změně našeho vyladění směrem k vyšším frekvencím. A naše vědomí začne být přirozeně vtahováno do jiných verzí reality.

A protože existuje mnoho paralelních realit, které jsou si více či méně frekvenčně blízké, není podle mne „Nová Země“ jedno místo, kam se musíme trefit. Zdá se, že jde spíše o více realit vibrujících na podobné frekvenci. A tyto podobné reality se nám otevírají, když jsme na ně připraveni a vyladěni.

Abychom si to co nejvíce zjednodušili, můžeme mluvit o určitém rozsahu podobných frekvencí jako o Staré a Nové Zemi, protože mysl potřebuje věci nějak uchopit a mluví se nám o nich pak snáz. Jednotlivé verze od sebe ale nedělí neproniknutelná zeď. Liší se pouze frekvencí, na které vibrují.

Cesta, která se rozbíhá

Dnes už ale nestačí mluvit jen o tom, že se od Staré Země oddělila Nová Země. Abychom pochopili, co se děje, vraťme se o nějakou dobu zpět. Dlouho to vypadalo, že žijeme v jedné společné realitě. Ve skutečnosti tedy šlo o několik velmi podobných verzí s blízkými frekvencemi, které spolu splývaly natolik, že jsme rozdíly mezi nimi skoro nevnímali. V tomto prostoru či vyladění žila velká část lidí a tato původní realita byla po dlouhou dobu dominantní.

Představme si ji jako širokou cestu, po které kráčela většina z nás. Už před nějakým časem se od ní ale začala oddělovat nová stezka. Vedla o kus výš a vznikla díky tomu, že se u části lidí začaly zvyšovat frekvence vědomí, nehmotných těl a postupně i těl fyzických. Kdo se naladil na tyto vyšší frekvence, začal pozvolna odbočovat z původní reality a nová verze reality postupně začala v jeho životě převládat. Pro zjednodušení můžeme této oddělující se stezce říkat Nová Země.

Jde o přirozený vývoj, během kterého se po dosažení určitých frekvencí otevírají nové verze realit, ve kterých máme rozšířené možnosti, schopnosti i vyšší vědomí.

ooo

Co se změnilo kolem roku 2020

Kolem roku 2020 se začalo dít něco zásadního. Po celém světě se začaly šířit frekvence strachu, bezmoci, utrpení a smrti. Zdálo se, že je jimi náš svět zcela prosycen. Nebylo před nimi úniku. Docházelo k masivnímu tlaku na frekvence původní reality, která jejich vlivem začala rychle slábnout.

Odkud ta vlna přišla, se můžeme jen dohadovat. Mohl to být přirozený vývoj, který zareagoval na rostoucí frekvence části lidí a snažil se znovu nastolit rovnováhu. Stejně tak to mohl být umělý zásah do přirozeného běhu věcí. Jistou odpověď možná nikdy nedostaneme. A pro naši další cestu není ani není nezbytné to vědět.

Vlivem těchto nízkých frekvencí, tlačících se na nás ze všech stran, totiž začala sílit další realita, která je prosycená manipulací a omezením svobody a ve svých nejtemnějších podobách připomíná novodobé otroctví. Budeme jí říkat realita strachu a kontroly.

Tři hlavní varianty reality dnešních dnů

Dnes tedy převládají tři různé frekvence a s nimi tři hlavní varianty reality.

Původní realita, kterou můžeme nazývat Starou Zemí, tu pořád je. Žije v ní mnoho lidí a má svůj známý řád – práce, povinnosti i drobné radosti běží tak, jak jsme byli zvyklí. Působí na ni ale tlaky z obou stran a stále více ustupuje do pozadí.

Realita Nové Země vibruje výš. Lidé, kteří se na ni ladí, žijí s větším klidem a s pocitem, že věci do sebe zapadají. Méně bojují a více si důvěřují. Těžké chvíle se jim nevyhýbají, jen je prožívají jinak, s vědomím, že vše je tak, jak má být.

Realita strachu a kontroly má nejnižší frekvence. Kdo se do ní propadne, cítí se bezmocný, sledovaný, ovládaný a závislý na tom, co za něj rozhodnou druzí. Strach tam vypadá jako rozumná reakce na svět a svoboda jako přepych. Je otázkou, proč je do této verze reality lidstvo tak silně tlačeno. Je zřejmé, že to má souvislost s mocí a snahou získat různé formy energie, a to na všech možných úrovních. To je ale téma pro jiný člának.

ooo

Tyto tři verze reality tedy dnes převládají. Nejsou ale zdaleka jediné. Mezi nimi a kolem nich existuje mnoho dalších verzí, které se prolínají a do kterých se můžeme také naladit.

Jak se ladíme

Na první pohled to může vypadat nebezpečně, jako něco, co jde zcela mimo naši kontrolu. Když si ale uvědomíme, že všechny varianty reality jsou jen možnosti, které jsou nám nabízeny, obraz se změní. Najednou možná pochopíme, že záleží jen na nás, na kterou z nich se vyladíme a na jaké frekvenci se dokážeme dlouhodobě udržet.

Hodně přitom rozhoduje, čemu věnujeme svou pozornost. Když se ponoříme do strachu, přehráváme si staré křivdy nebo fungujeme podle naučených vzorců, ladíme se na verzi, která se skládá podle nich. Tělo se stáhne, dech se zkrátí a nízká frekvence najednou vypadá jako jediná možnost.

Zvlášť snadno nás může do určitých verzí reality vtáhnout frekvence strachu a bezmoci, která je nám neustále nabízena. Pokud se do těchto frekvencí necháme vtáhnout, časem se ocitneme uvnitř takové verze reality, která nás v těchto pocitech neustále utvrzuje, a my se z ní můžeme jen těžko dostat ven.

Nejlepší ochranou je tedy zbavit se toho, co nás v nízkých frekvencích drží a vědomě v sobě posilovat to, k čemu chceme patřit.

Někdy k tomu stačí málo. Třeba se zhluboka nadechnout, na chvíli ztišit své myšlenky či obavy a zaměřit se na něco, za co jsme vděční. Tíha tím nezmizí, ale povolí. Strach ani smutek přitom zahánět nemusíme, k životu patří. Jen v nich nemusíme zůstávat automaticky, aniž bychom si to uvědomovali.

Rozdíl neznamená oddělení

Když jsme si tedy toto téma trochu projasnili, možná si začneme uvědomovat, že jsme vlastně vždycky měli víc možností volby, než jsme si mysleli. Tři v současnosti nejsilnější varianty reality nejsou tři oddělené světy. Všechny patří k jednomu proudu života, do kterého jsme se zrodili, a je tedy možné uvnitř něj volně přecházet a pobývat tak v různých variantách této reality.

Toto pochopení v nás může vyvolat pocit úlevy. Nemusíme se bát, že někdo zůstane navždy pozadu, a nemusíme ani nikoho zachraňovat. Lidi kolem sebe nemusíme třídit na ty, kdo mají šanci, a ty, kdo zůstanou. Každý se ladí podle svých potřeb či pocitů a nikdo se v tom proudu neztratí.

ooo

Udržet se na své frekvenci

Vyladit se na určitou frekvenci je jedna věc, udržet se v ní je věc druhá. Pomáhá souznění, tedy stav, kdy myšlenky, pocity, tělo i skutky táhnou za jeden provaz. Pak vibrujeme čistou frekvencí, kterou jen tak něco nerozhodí.

Udržování určité frekvence se skládá z mnoha drobností. Kam zaměřujeme svou energii, jak reagujeme, když nás někdo zraní, kolik pozornosti dávámeme zprávám, po kterých jsme vyčerpaní. Každá taková volba nás o kousek posune, a když se jich nahromadí dostatek, pomůže nám to udržet se v dané frekvenci dlouhodobě.

Občas spadneme zpátky, ale i to k cestě patří. Přechod mezi realitami se většinou nepodobá skoku, spíš svítání. Světla pomalu přibývá a jednoho dne si všimneme, že už je den. Pokaždé ve staré frekvenci zůstaneme o něco kratší dobu a dříve si všimneme, že jsme jinde než předtím.

ooo

Zkuste to hned

Ze začátku stačí, když se naučíte všímat si svého vyladění. Tím budete mít svůj stav ve svých rukou:

1. Zastavte se a zpomalte svůj dech.
2. Všimněte si, jak se cítíte. Převládá ve vás napětí a strach, nebo klid a radost?
3. Vnímejte, co vás v tomto stavu udržuje.
4. Zeptejte se sami sebe: Kterou verzi dnešního dne chci žít?
5. Udělejte něco, co vás tam posune. Stačí malá, nepatrná změna, která pozmění váš pocit.

Žádný rituál z toho dělat nemusíte. Stačí se k tomu během dne občas vrátit a uvědomit si, kam se ladíme.

ooo

Nakonec

Svět už možná není tím, čím býval dříve. Nyní se nám otevírá více možností. Všechny varianty reality jsou přístupné a je jen na nás, na kterou se vyladíme.

To nejdůležitější je uvědomit si, že svůj život máme ve svých rukou, i když se nás možná někdo snaží přesvědčit o opaku.

Na co se tedy chcete naladit?