Strach je velmi silný pocit, který plodí vztek, agresi či nenávist. Na počátku těchto pocitů je ale vždy strach. Strach, že ztrácím svou duši. Strach, že nemám moc nad svým životem. Strach, že se už nedokážu vrátit domů, do místa, odkud jsem přišel na tento svět.
Strach má takovou moc, že dokáže vytvořit pevnou zeď, která uzavře naši duši a nedovolí nám zůstat s ní ve spojení.
Díky strachu nevidíme naši skutečnou podobu a musíme hledat nový domov. Protože si ale na naši duši někde v hloubi pamatujeme, víme také, že nikdy nedokážeme najít cestu zpět, pokud se strachu nepostavíme.
Ale jak se máme postavit něčemu tak mocnému, co ovládá celou naši bytost?
Jedinou cestou, jak se vymanit z nadvlády strachu je sebrat veškerou odvahu a postavit se našemu strachu čelem. Nenechat se již více zastrašovat. Věřit ve svou cestu. Mít víru, že náš vnitřní pocit nám ukazuje cestu z tohoto pekla, ve kterém teď žijeme.
Je mnoho způsobů, jak nám naše ego připomíná, že strach je pro nás nezbytný. Pro ego a jeho existenci je životně důležité, abychom byli obklopeni strachem. A vyvolávat v nás strach umí opravdu dokonale.
A tak máme strach o život, o zdraví, o postavení ve společnosti, o to, že nás opustí někdo blízký. Neustále se s někým srovnáváme a pokud z tohoto srovnání nevyjdeme jako vítěz, pak máme strach, že je v našem životě něco špatně – jsme malí, tlustí, chudí, nešikovní, oškliví, hloupí, nesportovní, nemuzikální, nespolečenští…
Jsme zkrátka jiní než ti, o kterých si myslíme, že jsou lepší.
Ale být jiný je přeci v pořádku.
Abychom se mohli učit a růst, musíme své odlišnosti přijmout a pochopit, proč si je naše duše zvolila. Vše má totiž svůj důvod, jehož účelem je naše poznání a náš růst.
Pokud svou odlišnost přijmeme jako součást našeho růstu a poznání, pokud z ní uděláme naši přednost, kterou budeme milovat, náš strach se začne rozpouštět a bude nad námi postupně ztrácet moc.
A jakmile budeme cítit, že pocit strachu, který nás provázel po celý život, začíná slábnout, uvědomíme si, že to, čeho jsme se celý život tak báli, jsme vlastně vytvořili my sami. A s tímto poznáním už se dá něco dělat.
