Když onemocní naše tělo, nebo se necítíme šťastní, znamená to, že jsme ztratili schopnost naslouchat své duši.
Znamená to, že naše duše ztratila možnost provázet nás životem, který sama vytvořila.
Naše duše si ve své moudrosti a nekonečnosti uvědomuje, že má spoustu času a dopřává nám tak možnost vyzkoušet vše, po čem toužíme a co potřebujeme pochopit.
Často se během této cesty dostaneme do míst plných neštěstí, nemoci a strachu a díky tomu začneme přemýšlet, jestli za náš zpackaný život není náhodou někdo zodpovědný?
Když vznikne naše tělo, vytváří se i vědomí osoby – EGO.
Ego je něco, co je zcela závislé na existenci těla. Dokud existuje tělo, může existovat i ego.
Ego má v našem světě svůj význam – pomáhá nám pochopit naši jedinečnost, oddělenost od ostatních a konečnost, tedy to, co duše není schopna zažít.
Protože si je ale ego své konečnosti vědomo, velmi na svém těle lpí. Silně si totiž uvědomuje, že se smrtí těla skončí i jeho existence.
Pro ego ale existuje ještě větší nepřítel, než smrt.
Největším nepřítelem našeho ega totiž není zánik těla, který je sice nevyhnutelný, ale nastane až někdy v budoucnosti. Největším strachem, které ego neustále prožívá je, že pochopíme, že naším skutečným pánem není ego, ale že tím, kdo nás stvořil, kdo nás oživuje a kdo skutečně řídí naše kroky, je duše.
Ego si tuto hrozbu uvědomuje a snaží se udělat cokoli, aby nám znemožnilo se se svou duší setkat.
A tak ego vytváří nepřetržitý tok myšlenek a událostí, abychom neměli možnost duši ani koutkem oka zahlédnout.
Máme tedy duši, která stvořila naše tělo i náš současný život a máme také ego, které se všemožně snaží získat nad naším životem nadvládu.
A aby si ego svou nadvládu udrželo, používá k tomu velmi silné prostředky – strach, nemoc, neštěstí, anebo touhu, lpění, pýchu a mnoho dalších. Doufá totiž, že když nás plně zaměstná problémy, které se nás bytostně dotýkají, nebudeme mít čas ani náladu se zastavit a hledat něco, co ani není z tohoto světa.
Duše se nám totiž ukazuje v okamžiku, ve kterém bychom to čekali nejméně. V okamžiku, kdy jsme v ústraní, pryč od všech podnětů tohoto světa a podaří se nám zklidnit a zpomalit chod našich myšlenek, v okamžiku, kdy jedna myšlenka ustává a druhá se teprve rodí.
Právě v tento výjimečný čas, kdy naše mysl není zaměstnávána žádnými podněty, se nám může podařit zahlédnout záblesk naší duše.
To, že jsme zahlédli naši duši poznáme tak, že pocítíme silnou radost a lásku, které nejsou závislé na ničem z tohoto světa.
Obklopí nás nepopsatelný pocit štěstí a my cítíme, že jsme našli náš skutečný domov, který jsme celý život hledali.
Když se nám konečně podaří zahlédnout naši duši, ego si velmi rychle uvědomí, že to ohrožuje jeho nadvládu a začne překotně vytvářet podněty, které náš výhled na duši zakryjí.
A tak je onen kratičký pocit míru nahrazen neodbytnými myšlenkami, nepohodlím těla a často i strachem, který se v nás ego snaží vyvolat a zajistit si tak, že již nebudeme tento pocit v budoucnu vyhledávat.
A tak se stane, že bytost se časem sama začne obávat setkání se svou duší, které je vždy následováno silným pocitem strachu. Ego nás postupně tak ovládne, že sami začneme neustále zaměstnávat svou mysl, jen aby nezůstala ani na chvíli v klidu a my zase nepocítili ten nepříjemný pocit strachu.
Takovou absolutní nadvládu ega můžeme vidět dnes a denně.
Máme takovou hrůzu z toho, že bychom mohli zahlédnout svou duši, že pobyt o samotě, jen se sebou samým, je pro nás nepředstavitelný. Proto se snažíme neustále se něčím zaměstnávat.
A když už si opravdu potřebujeme odpočinout, dopřejeme oddych tělu, ale mysl se přitom snažíme mít neustále v činnosti. A tak si pohodlně uložíme tělo, aby mělo možnost si odpočinout, ale pustíme si k tomu film, posloucháme hudbu či čteme knížku.
A když už není zbytí a opravdu potřebujeme dopřát odpočinek i našim smyslům, díky kterým mysl zaměstnáváme, jsou tu ještě myšlenky, které nás nikdy neopustí a hlídají dokonce i náš klidný spánek, abychom i během něj byli chráněni před tím velkým nebezpečím, které pro naše ego představuje duše.
Existují ale i lidé, kteří již pochopili manipulativní povahu našeho ega.
Vědí, jak je před námi skrývána cesta, vedoucí k opravdovému štěstí a rozhodli se nenechat se už ovládat.
Zpočátku se to může zdát snadné – stačí jen nenechat se znovu přesvědčit o nebezpečích která nám na této cestě hrozí a jít cestou, kterou nám ukazuje naše duše.
Kdo se ale rozhodl pro tuto cestu, jistě ví, jak obtížná je a jaké překážky a lsti před nás ego dokáže postavit.
Pokud ale vytrváme, získáme to největší bohatství tohoto světa, které nám již nikdo nemůže vzít – poznáme kdo skutečně jsme a kde je náš skutečný domov.
Přeji Vám na Vaší cestě mnoho štěstí,
Rád bych přijal Vaši pomcnou ruku ke zkrocení svého ega a ukončit jeho nadvládu.Děkuji,Zdeněk.
Milý Zdeňku,
děkuji za Vaši důvěru.
To, že jste projevil touhu poznat své pravé Já, ukazuje, jak velkou odvahu a odhodlání máte. Moc ráda Vás budu doprovázet na cestě k Vaší duši.
Napište mi prosím s čím konkrétně byste v tuto chvíli potřeboval pomoci na můj e-mail carokrasna-duse@seznam.cz.
Krásný den,
Ramana
Milá Ramano,děkuji za vaši odpověd.Víte mám takový problém že mě to ego nutí pořád v duchu pořád o něčem mluvit,o něčem přemýšlet.Když se mi podaří se z toho vymanit tak za chvilku zjistím že už jsu v tom zas.Nenechá mě vyspat,jen co se probudím už zase musím o něčem mluvit.Často jsou to věci co Mi nedávají smysl,proč o nich mluvím.několikrát za noc mi to takhle udělá.A v 5h.už jsu zase vzhůru.Když vyjdu před dům aniž bych se o tom zmínil tak mě zničehonic začnou hrozně bolet ze zadu svaly na nohách,abych asi nikam neodešel.Jinak si to nedovedu vysvětlit.
Milý Zdeňku,
vy sám si velmi silně uvědomujete, co je příčinou vašich problémů. A to je skvělé. Odhalil jste, co vaše problémy způsobuje a teď už jen stačí se naučit, jak to změnit. K tomuto bodu většina lidí během svého života vůbec nedojde a prožije celý život pod nadvládou své mysli.
Cesta, pro kterou jste se rozhodl, je velmi obtížná a plná nástrah, ale jakmile na ni nastoupíte a zakusíte alespoň kousíček získané svobody, budete vědět, že jste se rozhodl správně.
Dlouho jsem přemýšlela, jak tuto cestu zprostředkovat těm, kteří o ni projeví zájem. Nakonec jsem došla k přesvědčení, že nejvhodnější formou bude připravit kurz, který hledající nasměruje na cestu k jejich nitru.
Proto, pokud máte zájem touto cestou jít, můžete se připojit do kurzu JAK BÝT ŠŤASTNÝ? ❥ CESTA K NAŠÍ DUŠI ❥, který nabízím všem hledajícím zdarma.
Budu moc ráda, když se podělíte o své prožitky a zkušenosti, kterými budete procházet. Pokud budete potřebovat mou radu či pomoc, budu ráda, když se na mne obrátíte.
Ramana
Milá Ramano,děkuji Vám za odpověd která mě potěšila.Píšete že cesta pro kterou jsem se rozhodl,je plná nástrah což Vám dávám za pravdu.Pořád chystá nějaké úklady abych do něčeho narazil nebo se nějak zranil nebo něco rozbil,v noci mi lezlo do uší,nosu,konečníku,na konečník mi to foukalo chlad tak že jsem nemohl vůbec spávat,vnosu se mi dělaly boláky tak že jsem je musel mazat framikoinovou mastí,uši mě bolívaly tak že jsem musel spávat s vatou v uších což musím do dneška a z nosu mi často tekla krev.Ted je to mírnější ale pořád musím odolávat jeho nástrahám,bolestím hlavy,kloubů,sválům celého těla,často mě bolí tělo tak že se nemůžu skoro hýbat,nevzdám se budu pořád bojovat.Budu rád za každou radu kterou mi dáte abych věděl jak se bránit.Zdeněk
Milý Zdeňku,
to, co popisujete, by mohlo mít příčinu v narušené ochraně vašeho energetického pole. Když je ochranný obal kolem našeho těla nefunkční, jsme snadno napadnutelní bytostmi či energiemi, které zrovna nemyslí na naše dobro.
Zkuste si přečíst e-knihu ENERGETICKÉ ÚTOKY., která vám třeba pomůže osvětlit důvody vašeho trápení a ukáže, jak se ochránit.
Držím palce a budu ráda, když mi dáte vědět, jak pokračujete na své cestě.
Ramana