Někdy je nám dovoleno nahlédnout do minulých existencí. Díky tomu můžeme mnohé pochopit a získat odpovědi na otázky, které si pokládáme.
Zajímavá je třeba otázka, jak je možné, že někteří jedinci vynikají mimořádným nadáním a to, co dělají jim jde snadno, jako by to dělali odjakživa, zatímco jiné stojí každý malinký krůček nadlidské úsilí? Lze v tom najít vůbec nějakou spravedlnost?
Pokud hledáme spravedlnost pouze v tomto životě, pak ji nenajdeme. Z pohledu někoho, kdo věří pouze v současnou existenci se život musí nutně jevit nespravedlivý, protože vidí, že každý nemá stejné šance a dovednosti k tomu, aby mohl být ve svém životě spokojený a úspěšný.
Pokud si ale uvědomujeme, že náš současný život je jen jeden z mnoha, pak můžeme vidět nit, táhnoucí se od jedné existence k druhé. Můžeme vidět, že veškeré události kterými procházíme mají svou příčinu a že svými činy vytváříme budoucí děje našeho života.
Každá část naší bytosti postupně prochází tímto procesem a my se tak neustále zdokonalujeme.
Dívka, která ke mně přišla, chtěla vědět, zda má předpoklady, aby se stala dobrou tanečnicí. Pohyb spojený s hudbou velmi milovala, ale uvědomovala si, že ji to stojí mnoho energie s nejistým výsledkem.
Podívaly jsme se proto spolu do její minulosti a hledaly spojení s její současnou vášní.
Díky tomu dívka mnohé pochopila a získala odpovědi na otázky, které si pokládala.
Na jejím příběhu můžeme vidět, jak se postupně, v průběhu mnoha životů, vyvíjejí a utvářejí naše dovednosti a vášně pro určitou činnost. Můžeme pochopit, proč existují lidé, které mají oproti ostatním výjimečné nadání či talent pro určitou oblast života a můžeme také vidět, co tomuto současnému “nadání” předcházelo:
Příběh jedné vášně
Bylo jedno malé děvčátko, které bylo od narození velmi nemocné. Jeho tělo bylo tak slabé, že byl úspěch, když se alespoň chvíli dokázalo udržet na nohou. Děvčátko velmi toužilo po zdravém těle a tak si začalo představovat, že je jeho tělo tak dokonalé, že může tančit. Vidělo se v překrásných šatech, jak tančí na pódiu a všichni ho obdivují. Ale pro něj nebyl důležitý obdiv ostatních. Ono toužilo tančit, protože vědělo, že tanec je tím, co ho udělá šťastným.
Zde se poprvé, právě díky touze po něčem, co nemůžeme mít, objevuje silné nutkání dělat určitou věc. Děvčátko se celý život touží stát tanečnicí, protože to je něco, co nikdy nemůže dělat. A tak překážka způsobila silnou touhu, která se přenesla do dalšího života:
*****
V dalším životě má bytost velmi silné tělo, které má takovou sílu, že dokáže přenášet i velké kmeny stromů. Protože celý předchozí život toužila mít silné tělo, vytvořila si v současném životě tělo muže.
Zapomněla na touhu a lásku k tanci a plně si užívá síly svého těla. Když pak přijde stáří a síly začnou ubývat, začne si znovu vzpomínat na svou touhu pohybovat se lehce a ladně, jako by se vznášela. Ale svou znovu nalezenou touhu ještě nedokáže využít.
*****
V následujícím životě se bytost narodí do ideálního prostředí, ve kterém má poprvé možnost se plně věnovat tanci. Patří do vyšší společenské třídy a očekává se od ní, že bude ovládat hudbu, zpěv a tanec. Dostane se jí vynikajícího vzdělání, ale ona toho nevyužije.
Protože se od ní vyžaduje, že bude dokonalá v něčem, co jí určila společnost, uvnitř které žije, postrádá její učení touhu a radost. A tak se sice naučí základy, které jsou od ví vyžadovány, ale protože do toho nedává své srdce, je jen průměrná a její život postrádá radost.
Až později, když vidí tančit svá vnoučata, znovu se v ní probudí silná láska a touha k tanci. Cítí se velmi šťastná, když může druhým ukázat, že když dáme do tance lásku a radost, stane se z prostého pohybu něco mnohem více. Již ví, že k tomu, abychom byli v něčem dokonalí, musíme to vždy dělat s láskou a radostí.
*****
A v současném životě již dokáže propojit vše, co postupně poznala a po čem v minulosti tolik toužila. Má tělo, pro které je ladný pohyb přirozený, dokáže být silná a s lehkostí zvládat i obtížné cviky, jako by je dělala odjakživa. Hlavně ale prožívá během tance pocity štěstí a velké radosti. Radosti z toho, že konečně našla smysl svého života.
*****
Když je nám tedy dovoleno prohlédnout skrze existence, ve kterých jsme určitou oblast postupně zdokonalovali, vidíme, že vše je naprosto spravedlivé a že žádné „nadání“ k nám nepřijde náhodou, ale že na všem, čeho chceme dosáhnout, musíme tvrdě a trpělivě pracovat.
A pak se najednou námaha stane lehkostí a silná vůle vášní. Podaří se nám propojit se s částí naší duše a my jí dovolíme vstoupit do našeho života a část naší bytosti se stane dokonalou.
