Mít moc nad svým životem není zas tak samozřejmé, jak se může zdát. Mnoho lidí nad svým životem moc vlastně nemá a často si to ani neuvědomují. Je velmi snadné si zvyknout, na to, že o našem životě rozhoduje někdo jiný. Svým způsobem je to i pohodlné. Nemáme žádnou zodpovědnost a pokud není náš život takový, jaký bychom si představovali, hned můžeme označit viníka, který to způsobil a na kterého se za to můžeme zlobit či ho dokonce nenávidět.
Jednou z nejdůležitějších věcí, které se na tomto světě můžeme naučit, je získat moc nad svým životem. A to není právě jednoduché. Dokonce to může být ta nejtěžší věc, se kterou se musíme vypořádat.
Pokud chceme žít v tomto světě, je nutné si vytvořit tělo, uzpůsobené pro život v tomto místě. Po narození se musíme postupně naučit, jak vlastně tělo ovládat, což není zrovna snadné. Naše tělo je zpočátku slabé, smysly se teprve vyvíjejí a my nejsme schopni se o sebe postarat. Zatím nemáme nad naším novým životem žádnou moc a proto nám musí pomoci druzí. Brzy si tak zvykneme, že někdo jiný rozhoduje o všem, co se v našem životě děje.
Naučíme se přijímat příkazy a rady ostatních a většinou o jejich správnosti ani nepřemýšlíme. Ale jak se vyvíjí naše tělo a naše schopnost ovládat ho, je velmi důležité, abychom nad ním postupně přebírali moc. Pro děti je to přirozené a každé dítě touží objevovat své hranice a poznávat, co může a nemůže ovlivňovat.
V období puberty si začínáme uvědomovat, že naše tělo je již připraveno na to, abychom za něj převzali zodpovědnost. Cítíme, že bychom měli o svém životě začít rozhodovat sami. A pokud nám lidé v naší blízkosti nejsou ochotni předat moc, kterou nad námi mají, začneme s nimi o svou moc bojovat.
Toto období je pro nás velmi důležité. Buď svou moc získáme a staneme se silnými, sebevědomými bytostmi, které budou moci jít cestou, kterou si určila jejich duše, nebo svou moc nadobro ztratíme.
Mít moc nad sebou samým může být ale někdy velmi obtížné. Musíme totiž nést následky svých činů a myšlenek. Proto se tolik bytostí své moci raději vzdává a doufá, že když ji předají někomu jinému, pomůže jim nést jejich břímě.
Ti, kteří se vzdali moci nad svým životem, ale nemůžou být šťastní, protože o jejich životě budou rozhodovat druzí. Budou podvědomě cítit, že by měli o svém životě rozhodovat sami, ale nemají sílu to změnit.
A nejhorší je, že budou neustále vnímat volání své duše, která se jim bude snažit ukázat směr, kterým by měli jít. A pokud toto volání nevyslyší, budou vystavováni stále těžším a tvrdším situacím, kterými se je bude jejich duše snažit nasměrovat na správnou cestu.
Tito lidé ví, že by měli žít jinak, aby protože nedokázali získat moc nad svým životem, nedokáží to změnit. A pokud někdo nemá moc nad svým vlastním životem, stává se BEZmocným a NEmocným. A tento stav je jen ještě více utvrzuje v přesvědčení, jak jsou slabí a neschopní ve svém životě cokoli změnit.
Touha mít moc nad vlastním životem je velmi silná a neustále se nám připomíná. A tak existují lidé, kteří sice nedokázali získat moc nad svým vlastním životem, ale podvědomě cítí, jak je důležité mít moc. Proto se alespoň snaží získat nadvládu nad těmi, kteří jsou slabší než oni. Mají pocit, že když získají moc nad ostatními, budou silnější a tím snad i šťastnější.
Vnitřní sílu ale nelze získat tím, že budeme ovládat životy ostatních. To je klam, který ale tito lidé nevidí.
Skutečná síla může pocházet pouze a jen od nás samých – můžeme být silní, pouze když budeme mít moc nad svým vlastním životem.
Musíme ale zároveň umět přijmout i zodpovědnost za své činy a rozhodnutí. Jedině tak budeme schopní naslouchat své duši a jít cestou, po které opravdu toužíme. Jedině tak můžeme být šťastní.
