Někdy se stane, že se tak moc snažíme pomáhat druhým, že nevidíme, jak moc ubližujeme sami sobě.
Je chválihodné být tu pro druhé, kteří naši pomoc jistě uvítají. Být tím, kdo jim zametá jejich vlastní cestu. Být skálou, za kterou se v čase bouře mohou schovat.
Z pohledu ostatních děláme velmi záslužnou věc. Pomáháme těm, kdo jsou v nouzi a s naší pomocí se tak jejich cesta stává snazší.
Můžeme získat pocit, že díky těmto činům se náš život ubírá správným směrem. Vždyť přece není nic šlechetnějšího, než pomáhat druhým.
Je to ale opravdu ta nejsprávnější cesta?
Přečteno 465 x
