Každý v sobě máme anděla…

Nedávno jsem měla období, během kterého jsem byla svědkem několika silných energetických útoků.

Právě jsem na toto téma připravovala knihu (ENERGETICKÉ ÚTOKY), a tak jsem měla jasnou představu, jak popíšu, co to vlastně energetický útok je a uvedu svůj osvědčený postup, který mi připadá velmi účinný a jednoduchý.

Ale jak se někdy stává, jsou naše cesty někdy vedeny jiným směrem, než jsme plánovali.

Miluji tyto náhlé změny na předem dané cestě.

Baví mne, když se přede mnou nečekaně objeví nový pohled na věc, o které jsem byla do této doby přesvědčena, že již znám.

Moje malá dcerka v tu dobu onemocněla „virózou“. V noci byla neklidná a já se vzbudila a chtěla jsem ji energeticky vyčistit. Dělám to vždy, protože mám pocit, že by to mělo být součástí léčby.

Očekávala jsem, že to bude probíhat stejně jako mnohokrát předtím. Ale to, co jsem uviděla, bylo něco zcela jiného, než jsem dosud zažila.

Z mých zkušeností vždy stačilo odstranit nahromaděné nánosy energie, která byla s onemocněním spojena, a pak obnovit její přirozené proudění, které je vytvářeno našimi energetickými kanály.

Ale tu noc jsem vůbec nic z toho, co jsem očekávala, neviděla.

Byla tam jen jakási tmavá bytost, obtočená kolem dceřiny hlavy a jinak černočerná tma.

Snažila jsem se vidět duhově zbarvené tělo, které bych mohla prohlédnout a opravit, ale neviděla jsem z toho vůbec NIC.

Pochopila jsem, že tmavá bytost, kterou jako jedinou vidím, by tam být neměla, a tak jsem ji odstranila z dosahu těla.

A náhle jsem to uviděla!

Z těla vystoupila zářivě bílá bytost s nádhernými, velkými křídly, složenými na zádech.

Něco mi říkalo, že to je jedna z částí, které hmotné tělo vytvořily a obývají ho.

Byl to nádherný, nezapomenutelný zážitek.

Nechtělo se mi věřit tomu, co vidím, a tak jsem se podívala i do svého těla.

Byla jsem šokována – podobnou bytost uviděla i uvnitř svého těla!

Když jsem se pak ráno probudila, zážitek z oné noci ve mně stále přetrvával.

Cítila jsem, že jsem prožila něco neobvyklého, že mi bylo dovoleno nahlédnout za oponu další části světa, který je součástí naší bytosti, ale se kterým jsem se dosud nesetkala.

Je možné, že jsem nahlédla do světa andělů.

To by mohlo znamenat, že všichni bychom v sobě mohli mít svého anděla, který se nám v určitých obdobích našeho života (často v těch nejtěžších okamžicích, kdy jsme postaveni před důležitou volbu, která nasměruje nás další život) může zjevit a pomoci nám zvolit si správnou cestu.

A pokud je má představa alespoň trochu pravdivá, nemáme se čeho bát, protože nikdy nezůstaneme sami.