• DOPORUČUJI:

Po čem doopravdy hladovíme?

Zvykla jsem si, že jednou za čas držím půst. Pro někoho zvenčí to může vypadat snadné. Zkrátka občas nejím, ale jinak funguji úplně normálně. Dělám vše, co jindy a ostatní ani nemusí vědět, že je se mnou něco jinak.

Tělo skutečně dokáže bez problému zvládnou stav, kdy nedostává žádnou potravu. Naopak se cítí lehčeji. Má více energie, protože ji nemusí spotřebovat na vyčerpávající proces trávení. Potřebuje méně spánku, protože má čas se regenerovat i během bdělého stavu.

S tím, jak se očišťuje tělo, se nečistot zbavuje i mysl. Po nějaké době se tak začneme cítit psychicky silnější a odolnější. Protože i mysl má najednou více energie, začneme být činorodější a kreativnější.

Zkrátka jen samá pozitiva. Tak proč je tak obtížné půstem projít?

Představte si, že máme vše, co potřebujete. Máte kde spát, máte co jíst, jste zdraví. Ale přesto máte pocit, že vám stále něco chybí. Hledáte možnosti, jak se cítit lépe. Ale ať děláte cokoli, pocit prázdnoty stále nemizí.

Jde se prázdnoty nějak zbavit? Ale jistě. Existuje spousta možností. Musíme něčím vyplnit to, co je prázdné.

A protože člověk je vynalézavý a pohodlný, snaží se vždy najít ten nejjednodušší způsob, jak něco vyřešit.

V případě prázdnoty to udělá tak, že se přesvědčí, že má silný hlad, a ten pak jednoduše uspokojí – zaplní tělo potravou a je po problému.

A pak, až se pocit prázdna znovu objeví, už přesně ví, jak ho zahnat.

Člověk ale většinou není hladový, protože jeho tělo potřebuje nasytit. Je hladový po něčem jiném. Hladoví po poznání, lásce, klidu. Ale protože tento druh hladu je velmi obtížné a zdlouhavé uspokojit, vyřeší to pohodlněji.

To je ale jen iluze, kterou se sami sebe snažíme přesvědčit o správnosti svého konání. Stejně v hloubi naší bytosti tušíme, že jednoho dne nám už k uspokojení našeho hladu nebude stačit potrava. Víme, že vyřešení našeho hladu nás bude stát mnohem více energie, času a odhodlání. A tak toto řešení odkládáme na později a zatím si při sebemenším pocitu hladu dáme něco dobrého, abychom umlčeli hlas, který se nám snaží připomenout, kdo vlastně jsme.

Až tedy příště dostanete hlad, zkuste se zamyslet, zda jde o potřebu vašeho těla, nebo je to touha vaší bytosti poznat více ze svého pravého já.

Držím palce, ať najdete správné řešení…

Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Místo pro vaše komentáře

Napište první komentář

avatar
  Zaslat upozornění  
Upozornit na