Skryté nebezpečí moderních technologií. Můžeme se před ním nějak ochránit?

 

Co myslíte, jsou pro nás moderní technologie nebezpečné?

Odpověď na tuto otázku se zdá snadná – jistěže ano. Současný svět je posledních několik let doslova přehlcený neskutečným množstvím různých nepřirozených vln, záření, umělého světla a hluku, se kterými se člověk v minulosti nemusel potýkat. Naše těla, vyvíjející se tisíce let, nebyla nikdy předtím nucena žít v takovýchto nepřirozených podmínkách.

Z hlediska vývoje našeho těla je tedy odpověď jasná – ano, toto nové prostředí nám rozhodně nemůže prospívat.

Vždy jsem věřila tomu, že když se budu vyhýbat vlivu všeho nového a nepřirozeného, budu v bezpečí. Byla jsem přesvědčena o tom, že ti, kteří jsou často vystaveni tomuto vlivu, jsou ohroženi mnohem více než ti, kteří se snaží chránit.

Když někdo onemocněl, pátrala jsem po příčině, která by mohla nemoc způsobit. A hledala jsem ji právě ve vnějším světě.

Je to logické – tělo potřebuje být v určité rovnováze s okolním světem. Pokud je tento stav narušen něčím, s čím se tělo nedokáže vyrovnat, musí zákonitě dojít k nějaké poruše.

Je tedy jasné, že nepřirozené prostředí způsobuje onemocnění těla. A čím více a častěji jsme mu vystaveni, tím nemocnější jsme.

Někteří se s těmito podmínkami snaží bojovat. Já mezi tuto skupinu „podivínů“ také patřím. Snažím se své blízké před těmito „výdobytky civilizace“ co nejvíce ochránit.

Ale jestli to někdo také zkoušel, jistě mi dá zapravdu, že jde doslova o nadlidský úkol.

Tak třeba jsem usoudila, že když nedokážu odstínit působení různých vysílačů, mohla bych ovlivnit alespoň to, co mám ve svých rukou – wifi záření.

Stálo mne hodně úsilí ostatní vůbec přesvědčit, že není dobré se dobrovolně vystavovat něčemu umělému, o čem vlastně nikdo neví, jak působí na živé organismy.

Mé skálopevné přesvědčení o správnosti mých argumentů ostatní alespoň nahlodaly a já nakonec, po těžkém boji, zvítězila.

A tak máme místo wifi kabely.

Mé nadšení ale opadlo ve chvíli, kdy jsem zjistila, že v našem bytě máme hned několik cizích wifi. Nikdo je nezval, a ony se u nás stejně usadily a nezdá se, že by se někdy chystaly zmizet.  

A podobně je to se všemi ostatními moderními technologiemi.

Další článek na toto téma:  Pozor na to, co si přejeme. Mohlo by se to vyplnit!

Postupem času jsem pochopila, že pokud chceme využívat pohodlí, které nám tyto technologie nabízí, musíme za to zaplatit i nějakou daň.

Pokud se tedy nechceme stát poustevníkem někde vysoko v horách, musíme se naučit, jak se těmto novým podmínkám přizpůsobit.

A pokud se nedokážeme přizpůsobit, nemůžeme přežít!

Ale je vůbec možné změnit své tělo tak, aby mu toto nové prostředí neubližovalo?

Jsem přesvědčená o tom, že ano. Ale nemůžeme očekávat, že během pár měsíců změníme své tělo do takové míry, aby se stalo vůči všem novým hrozbám imunní!

Tak jak se tedy ochránit, když se naše tělo nedokáže tak rychle přizpůsobit?

Předně se na vše musíme podívat z úplně jiného úhlu.

Pokud se budeme i nadále považovat pouze za bytost s hmotným tělem a svět, ve kterém žijeme, budeme pokládat za jediný skutečný, nemůže se nám podařit najít uspokojující řešení.

Musíme to zkusit úplně jinak.

❃❃❃

Zkusme si představit, že naše tělo není pevná, neproniknutelná hmota, ale že je tvořeno shluky různě se pohybující energie. S tím asi nemáme žádný problém, ne? Vždyť hmota je energie, to ví přece každý školák.

Jestliže je tedy naše tělo shlukem energií, pak je to právě tato energie, která je pozměňována a ovlivňována působením nových nepřirozených technologií.

Pokud pochopíme tuto skutečnost, pak máme k nalezení odpovědi už jen poslední krůček.

Pojďme se na to podívat ještě jednou, tentokrát s více otevřeným pohledem:

Naše tělo je tvořeno shluky různě se pohybujících energií. My je prostřednictvím našich smyslů vnímáme jako pevnou hmotu.

Ale ve skutečnosti jsou tyto pevné části tvořeny miliardami pohybujících se částeček, které ale také nejsou pevné, ale jsou tvořeny miliardami ještě menších, pohybujících se částeček…..

Nejpodstatnější na tom všem je, že tato energie přesně ví, jak a kde se má pohybovat.

Má přesně daný prostor, ve kterém se má držet a má určeno, co má v tomto prostoru dělat. Takto jsou tvořeny jednotlivé části těla, které dohromady vytváří dokonale funkční systém.

Pokud tedy vše funguje, jak má, tělo je zdravé.

❃❃❃

Další článek na toto téma:  Pozor na to, co si přejeme. Mohlo by se to vyplnit!

A teď si představte, že do tohoto dokonale vyváženého prostoru pronikne energie, která se chová zcela nepředvídatelně.

Protože je uměle vytvořená, neuvědomuje si, že by měla uznávat předem dané hranice a omezení.

A co se stane, když do místa, kde platí přísný řád, vtrhne někdo, kdo tento řád nerespektuje?

Dojde k nekontrolovatelnému chaosu a řád, který předtím všichni ctili, se zhroutí. A jistě si dovedete představit, co vše to může v našem těle způsobit…

Jak ale z této zdánlivě neřešitelné situace ven?

❃❃❃

Zdá se, že jedinou možností je přinutit onu umělou energii, aby respektovala stanovené hranice.

Jak to ale udělat?

Musíme vědět, jak hranice našeho těla posílit tak, aby byly dostatečně odolné i pro tento nový druh energie.

Napadá vás něco?

Pokud bychom se vrátili na úplný počátek, před vznik našeho těla, viděli bychom, že ještě před vznikem hmoty musel být vytvořen vzor, na základě kterého dostane následně hmota předem určený tvar a funkci.

A pokud by se nám podařilo proniknout k tomuto původnímu vzoru, mohli bychom ho dokázat posílit tak, aby byl schopný vymezit hranice i tomuto novému druhu energie.

Uvědomuji si, že se to může zdát komplikované, ale pokud bychom to dokázali, získali bychom neuvěřitelnou moc a svobodu.

Přestali bychom být nadále obětí vnějšího prostředí. A hlavně – zdraví svého těla bychom měli plně ve svých rukou.

Věřím, že když jsme dokázali vytvořit tak složitý a dokonalý systém, jakým je naše tělo, že posílení jeho hranic by pro nás nemělo být tak těžké.

Jen musíme zjistit, jak to udělat.

A k tomu, abychom nalezli ten správný způsob, stačí jediné – musíme se vrátit na úplný počátek existence našeho těla, do okamžiku stvoření.

A když se nám to podaří, budeme přesně vědět, co dál.

Přečteno 520 x

 

✽ BĚHEM DUCHOVNÍ CESTY BYCHOM NEMĚLI ZAPOMÍNAT ANI NA SVÉ TĚLO✽ Pokud mu poskytneme vše, co potřebuje,  bude naše cesta mnohem snazší. 

Já o něj pečuji takto: 

Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Místo pro vaše komentáře:

Napište první komentář

avatar
  Zaslat upozornění  
Upozornit na