Současná doba je velkou příležitostí pro ty, kteří ji chtějí a dokáží využít. Dříve to nebylo tak snadné.
Člověk se většinou narodil do určitých podmínek, které nebylo možné měnit. Proto bylo docela snadné předpovědět události celého jeho života.
Nyní je vše jinak. Duše, které sem v posledních desetiletích přicházejí, jsou jiné. Touží se učit a zakoušet různé možnosti a chtějí svůj život i sami ovlivňovat.
Dříve byl člověk smířený s tím, že se narodil do určité společnosti, a i když třeba toužil být někde úplně jinde, neměl sílu to změnit.
Dnes je to ale jiné. Není zas tak obtížné změnit podstatnou část svého života a překročit tak hranice své rodiny, země či kultury – změnit svůj „osud“.
Dříve duše vytvořila tělo, které se zrodilo do jasně daných podmínek a duše chtěla jen prožívat situace, ve kterých se díky tomu ocitla. Nedokázala měnit realitu a vytvářet jiné podmínky, než které si vytvořila před svým zrozením. Teprve se učila, jak vůbec v naší 3. dimenzi přežít, učila se chápat její zákonitosti.
Když duše prošla touto základní průpravou, mohla se postupně více a více rozvíjet.
Protože již chápala, na jakých principech 3. dimenze funguje, mohla po vytvoření dalšího života v této realitě začít zkoušet, jak se bude její život vyvíjet, když ho bude chtít měnit.
Ale k tomu, aby bylo možné tuto realitu začít ovlivňovat a měnit, ji musíme poznat a pochopit zákonitosti hmoty.
Tyto zákonitosti jsou tak zřejmé, že se je dokonce učíme i ve škole. Jen málokdo ale chápe, jak důležité poznání je mu předkládáno.
❃❃❃
Předně je to zákon o zachování energie.
Každý náš čin a dokonce i každá naše myšlenka má určité množství energie. A tato energie je námi vyslána do světa, kde nezmizí, jak si můžeme myslet, ale vytvoří se z ní něco nového, co do této doby neexistovalo – a my se tak stáváme spolutvůrci tohoto světa.
Duše tedy již dokáže vytvořit určité „nadbytečné“ množství energie, které může použít ke tvoření.
Tvoření ve 3. dimenzi ale není tak snadné, jako ve vyšších dimenzích, odkud duše přichází.
Především je zde velmi hutná energie, a tak k tomu, abychom mohli vůbec něco vytvořit, je třeba tuto energii shromažďovat delší dobu a soustřeďovat ji přitom na jednu konkrétní věc. To je velmi obtížné a většina z nás dospěje během svého života k názoru, že tvořit není v našich silách.
A pokud tomu na základě svých zkušeností i uvěříme, pak začneme tvořit další realitu – realitu, ve které platí, že nedokážeme tvořit.
A tak je v našem světě velká část lidí, kteří věří, že nelze změnit již jednou danou skutečnost a tito lidé ji skutečně měnit nedokáží, protože si svůj život takový vytvořili.
Věří, že mohou realitu ovlivňovat pouze svým konáním ve fyzickém světě. Mohou tak sice dosáhnout velkých úspěchů či bohatství, ale protože nevyužili všechny možnosti, které jim tento svět nabízí, cítí se stále neuspokojení a jejich život nemůže být šťastný.
❃❃❃
A pak jsou lidé, kteří se přesvědčili o tom, že je možné realitu upravovat a zkoušejí, kam až mohou zajít.
Tito lidé se vydali na cestu objevování svých nových možností a jejich život je naplněn radostným očekáváním. Jsou jako malé děti, které se radují z každého nového dne, protože se těší, co nového v něm objeví. Protože využívají svých možností a učí se, jak používat své schopnosti, je jejich život vyplněn radostí a štěstím.
❃❃❃
Je tedy jenom na nás, jaký život zde prožijeme. Může být prázdný a nudný, bez naděje a radosti, nebo se můžeme těšit z každé maličkosti, užívat si každý okamžik a odkrývat stále nová tajemství tohoto světa.